Jak namíchat živný roztok krok za krokem

Proč lidi míchání roztoku tak děsí

Otevřeš pytlík s hnojivem a na obalu najdeš tabulku pro růstovou fázi, květ, litry, galony a mililitry na něco, co nemáš doma. K tomu ještě pH, EC a varování, že se dvě složky nesmí potkat. Není divu, že spousta začátečníků nasype od oka trochu všeho a doufá.

Přitom celý postup má šest kroků a po druhém míchání ho zvládneš za deset minut. Potřebuješ znát jen pár věcí: co teče z tvého kohoutku, kolik hnojiva dát a v jakém pořadí to celé udělat.

Co si připravit

• Nádobu se známým objemem. Klidně kbelík s ryskami nebo přímo nádrž systému.
• Hydroponické hnojivo. Hnojivo na pokojovky ti tu moc nepomůže, chybí v něm část živin a často obsahuje močovinu, kterou kořeny ve vodě berou špatně.
• EC metr a pH metr. Bez nich jedeš naslepo.
• pH Down. Většinou ho potřebuješ víc než pH Up, protože česká voda z kohoutku bývá tvrdá.
• Váhu s přesností 0.1 g, pokud používáš sypká hnojiva. Stojí kolem 200 Kč a kuchyňská váha s krokem 1 g na malé dávky nestačí.
• Stříkačku nebo odměrku na tekutá hnojiva a dlouhou lžíci na míchání.

Krok 1: Změř si vodu, než do ní cokoliv dáš

Tenhle krok lidi přeskakují nejčastěji a pak se diví, proč jim čísla nesedí. Nalij si vodu do sklenice a změř EC. V Praze a na většině míst v Česku uvidíš něco mezi 0.2 a 0.6 mS/cm. Na jihu Moravy nebo tam, kde máš vlastní studnu, to může být i víc.

To číslo znamená, že ve vodě už nějaké minerály plavou, hlavně vápník a hořčík. Když budeš mířit na EC 1.2 a voda má 0.5, přidáváš hnojivem jen 0.7. Na tvrdé vodě navíc dlouho vydrží pH nahoře a pH Down spotřebuješ víc.

Co s chlórem? Kohoutkovou vodu nech přes noc stát v otevřené nádobě a většina chlóru vyprchá. Některé vodárny ale používají chloramin, který takhle neodejde. Pokud si nejsi jistý, podívej se na web svého dodavatele vody, rozbory tam obvykle bývají.

Máš hodně tvrdou vodu nebo studnu s neznámým složením? Zvaž filtr s reverzní osmózou nebo do začátku kupovanou demineralizovanou vodu. Čistá demi voda ale nemá žádný pufr, takže pH s ní skáče mnohem víc a musíš ho hlídat častěji.

Krok 2: Spočítej dávku

U tekutých hnojiv jdi podle tabulky výrobce, ale začni na polovině doporučené dávky. Tabulky počítají s rostlinami v plném růstu, a výrobce hnojiva nebude mít nic proti tomu, když ho spotřebuješ dvakrát rychleji. Mladé rostliny silný roztok nesnášejí a salát obecně vystačí s málem.

U sypkých hnojiv se v hobby pěstování hodně používá trojice MasterBlend 4-18-38, dusičnan vápenatý a síran hořečnatý (Epsomská sůl). Osvědčená plná dávka na 10 litrů vody vypadá takhle:

• MasterBlend 4-18-38: 6.3 g
• dusičnan vápenatý: 6.3 g
• síran hořečnatý: 3.2 g

Vyjde ti z toho zhruba EC 1.8 až 2.0 nad hodnotou vody. Na salát je to moc, tam dej polovinu nebo o něco víc. Na rajčata v plodu naopak tohle bude spíš spodní hranice.

Kam mířit podle rostliny

• sazenice do dvou týdnů: EC 0.6-0.8
• salát a listová zelenina: EC 0.8-1.4
• bazalka a jiné bylinky: EC 1.0-1.6
• jahody: EC 1.2-1.8
• rajčata a papriky v plodu: EC 2.0-3.0

Ber to jako rozmezí, ve kterém začneš. Rostliny ti pak samy řeknou, jestli jim to sedí. Tmavé listy se spálenými špičkami znamenají, že jsi přestřelil. Světlé listy a líný růst ukazují spíš na opačný problém.

Krok 3: Nalij vodu a rozpusť první složku

Nádobu naplň vodou skoro na konečný objem. Hnojivo vždycky přidáváš do vody, nikdy naopak. Pokud máš sypkou trojici, nejdřív rozpusť MasterBlend a síran hořečnatý. Míchej, dokud na dně nic neleží, což v chladné vodě trvá déle, než bys čekal.

Voda by měla mít pokojovou teplotu. Ledová voda ze sklepa rozpouští sypká hnojiva pomalu a kořenům po přelití do systému taky nedělá dobře.

Krok 4: Přidej druhou složku odděleně

Tady přichází jediné pravidlo, které opravdu nesmíš porušit. Vápník se nesnáší se sírany a fosfáty. Když se potkají v koncentrované formě, vznikne nerozpustná sraženina a tyhle živiny ti vypadnou z roztoku jako bílý kal. Rostliny je pak nemají odkud vzít.

Proto se hnojiva prodávají jako A a B. Proto taky nesmíš nalít složku A a hned za ní složku B do stejné odměrky, ani je míchat v malé nádobě před nalitím do nádrže.

1. Přidej složku A do plné nádrže.
2. Pořádně zamíchej.
3. Vypláchni odměrku, nebo použij jinou.
4. Přidej složku B a znovu zamíchej.

Dusičnan vápenatý ze sypké sady rozpusť zvlášť v litru vody a teprve potom ho nalij do nádrže. Pokud se roztok po přidání zakalí nebo se na dně objeví bílý povlak, něco se srazilo. Malý zákal v tvrdé vodě ještě nic neznamená. Viditelný kal na dně už stojí za to míchání zopakovat.

Krok 5: Změř EC a dolaď

Nech roztok pár minut promíchat a změř EC. Sonda musí být čistá a teplota roztoku okolo 20 °C, většina levných metrů si s teplotou poradí, ale ledový roztok ti stejně může číslo posunout.

Máš moc vysoko? Dolij vodu. Máš moc nízko? Přidej trochu A, zamíchej, pak stejné množství B a znovu změř. Nedělej to na jeden zátah, protože přidat je snadné, ale ubrat znamená ředit celý objem.

Krok 6: pH nech až na konec

Hnojivo pH posune, a to někdy dost. Proto pH upravuješ až teď, když je všechno rozpuštěné. Cíl pro většinu rostlin je 5.8-6.2.

pH Down je silná kyselina, takže ho dávkuj po kapkách. Pro orientaci, na 10 litrů vody začni jedním mililitrem nebo i méně. Přidej, zamíchej, počkej pět minut a změř. Tvrdá voda se nejdřív brání a pak najednou spadne o celou jednotku, takže netlač na pilu. Kdo to přežene, skončí s pH 4.5, přidá pH Up a za chvíli má v nádrži zbytečnou sůl navíc.

Nejlepší je roztok změřit ještě jednou za pár hodin. Jakmile se všechno ustálí, často se pH o trochu zvedne a ty ho doladíš naposledy.

Nejčastější chyby při míchání

Míchání A a B v koncentrovaném stavu. O tom už byla řeč, ale je to chyba číslo jedna, takže to píšu znovu.

Úprava pH před přidáním hnojiva. Práci uděláš dvakrát, protože hnojivo ti ho stejně posune.

Měření hned po nalití. Čísla z nerozmíchaného roztoku nedávají smysl. Někde v nádrži je koncentrát, jinde čistá voda.

Neokalibrovaný pH metr. Levná pera se rozjedou klidně za pár týdnů. Kalibrační roztoky stojí pár desítek korun, tak si metr jednou za měsíc zkalibruj.

Dokrmování do starého roztoku bez rozmyslu. Když rostliny vypadají špatně, přidat hnojivo je to první, co člověka napadne. Většinou to situaci zhorší. Nejdřív změř pH a EC a teprve pak rozhoduj.

Dá se roztok namíchat dopředu?

Hotový zředěný roztok ve tmě a chladu vydrží pár dní bez větších změn. Déle než týden bych ho nedržel, protože teplem a světlem v něm začnou růst řasy a bakterie. Zásobní koncentráty tekutých hnojiv vydrží mnohem déle, ale drž je zavřené, v temnu a mimo mráz. Hlavně vápenatá složka umí při zmrznutí vykrystalizovat a pak se už nerozpustí jako dřív.

Celý postup na jeden řádek: voda, změřit, složka A, zamíchat, složka B, zamíchat, EC, nakonec pH. Tohle pořadí si napiš na víko nádrže a za měsíc ho budeš umět zpaměti.